Island: kde trh s nemovitostmi je v turbulencích, zatímco zbytek padá
Zdá se to paradoxní, ale ve skutečnosti, v nejchladnějším místě na světě, přesně na Islandu, trh s nemovitostmi je nejžhavější z celé planety! Ceny domů v posledních letech výrazně vzrostly, což vedlo samotné ekonomy, aby se obávali problému s bublinami v oblasti nemovitostí.
Hlavním rivem, který byl dobře umístěn ve všech hospodářských sektorech a ne, je asijský Hongkong, který spolu s novým Zélandem a Kanadou drasticky urychlil. Ale proč se ceny nemovitostí na Islandu zvýšily tolik a především v tak krátké době?
Podle vedoucího islandského národního rezidenčního výzkumu problém vychází z nedostatku nových dodávek na jedné straně az nárůstu poptávky po nemovitostech na straně druhé.
Ve skutečnosti se mnozí investoři, zejména cizinci, rozhodli přivést svůj kapitál do této země, změnit svůj život nebo žít alternativní zkušenost, a proto zřejmě zřejmě hledají nemovitosti na Islandu. Počet obyvatel dosáhl 330 000, čímž vznikly jak výhody, tak i problémy (včetně přesného posunu rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou).
Reykjavík trh s nemovitostmi byl také bombardován s žádostí o pronájem od množství mladých lidí (zejména studentů), kteří napadli zemi v posledních třech letech na zlepšení jazyka a nezapomenutelné vzdělávací zkušenosti.
Je třeba také vzít na vědomí, že vláda, která se obávala duchu selhání v roce 2008, který znamenal ekonomickou recesi v zemi, doslova "zablokoval" některé kapitály a přijal významné omezení pro všechny islandské občany ve všech ostatních odvětvích. Jediným sektorem, který se dokázal zachránit, právě proto, že byl závislý na zahraničním trhu, byl trh s nemovitostmi.
Nově postavené domy zvýšily své ceny o přibližně 40% oproti loňskému roku a obecně lze říci, že severská ekonomika se rozšiřuje.
Dluhy obyvatel se však také zvýšily a musely čelit tomuto období všeobecné krize a vyžadovaly větší finanční prostředky bankám, přičemž úrokové sazby se stávaly stále dražšími.
Samotná vláda musela zasáhnout, aby zrušila současnou krizi téměř v celé islandské ekonomice a stala se prvním investorem stejných bank. Island je tedy paradoxní zemí. Na jedné straně invazivní hospodářská krize, která paralyzuje islandský trh, na druhé straně kousek celého systému, který může být jediným hnacím motorem, který dokáže oživit celé hospodářství.
Devalvace koruny se proto díky čerpání zahraničního kapitálu zotavila, ale to nebylo dost, aby se obnovila patová situace. Bude trh cihel uspět ve zdvojnásobení hodnot tak, aby bylo zajištěno úplné zotavení? Doufáme, že tento "ledový věk" může skončit co nejdříve.
Hlavním rivem, který byl dobře umístěn ve všech hospodářských sektorech a ne, je asijský Hongkong, který spolu s novým Zélandem a Kanadou drasticky urychlil. Ale proč se ceny nemovitostí na Islandu zvýšily tolik a především v tak krátké době?
Podle vedoucího islandského národního rezidenčního výzkumu problém vychází z nedostatku nových dodávek na jedné straně az nárůstu poptávky po nemovitostech na straně druhé.
Ve skutečnosti se mnozí investoři, zejména cizinci, rozhodli přivést svůj kapitál do této země, změnit svůj život nebo žít alternativní zkušenost, a proto zřejmě zřejmě hledají nemovitosti na Islandu. Počet obyvatel dosáhl 330 000, čímž vznikly jak výhody, tak i problémy (včetně přesného posunu rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou).
Reykjavík trh s nemovitostmi byl také bombardován s žádostí o pronájem od množství mladých lidí (zejména studentů), kteří napadli zemi v posledních třech letech na zlepšení jazyka a nezapomenutelné vzdělávací zkušenosti.
Je třeba také vzít na vědomí, že vláda, která se obávala duchu selhání v roce 2008, který znamenal ekonomickou recesi v zemi, doslova "zablokoval" některé kapitály a přijal významné omezení pro všechny islandské občany ve všech ostatních odvětvích. Jediným sektorem, který se dokázal zachránit, právě proto, že byl závislý na zahraničním trhu, byl trh s nemovitostmi.
Nově postavené domy zvýšily své ceny o přibližně 40% oproti loňskému roku a obecně lze říci, že severská ekonomika se rozšiřuje.
Dluhy obyvatel se však také zvýšily a musely čelit tomuto období všeobecné krize a vyžadovaly větší finanční prostředky bankám, přičemž úrokové sazby se stávaly stále dražšími.
Samotná vláda musela zasáhnout, aby zrušila současnou krizi téměř v celé islandské ekonomice a stala se prvním investorem stejných bank. Island je tedy paradoxní zemí. Na jedné straně invazivní hospodářská krize, která paralyzuje islandský trh, na druhé straně kousek celého systému, který může být jediným hnacím motorem, který dokáže oživit celé hospodářství.
Devalvace koruny se proto díky čerpání zahraničního kapitálu zotavila, ale to nebylo dost, aby se obnovila patová situace. Bude trh cihel uspět ve zdvojnásobení hodnot tak, aby bylo zajištěno úplné zotavení? Doufáme, že tento "ledový věk" může skončit co nejdříve.
